Prevence (nejen) u dětí

 

Nejmladší pacienti jsou v mé ordinaci častými hosty a jejich ošetřování není vždy jednoduché, proto považuji za prioritu, abychom spolu s rodiči většině problémů se zoubky předešli a neomezili se jen na ošetřování kazů a následků vzniklých jejich pozdním ošetřením /záněty, váčky, ortodontické vady a další/. Mléčné zuby nejsou tak mineralizované vápníkem jako chrup stálý, proto v nich kazy vznikají snáz a rychleji pak pronikají do hloubky než u stálých zubů.

Častým dotazem rodičů jsou otázky typu: „Od kdy čistit zuby dětem?“ „Proč dětem zuby čistit?“ „Jestli má vůbec smysl dětem zuby čistit?“ Když jsem se zeptal své čtyřleté dcery, proč si čistí zoubky, odpověděla s dětskou samozřejmostí: „Přece aby mě nebolely a byly zdravé a bílé.“ Skoro k tomu není co dodat, zbývá odpověď na otázku „jak na to a čím?“.

Takže jednoduchý návod formou otázek a odpovědí:

 

Od kdy čistit dětské zuby?

Od prvních prořezaných zoubků. Dásně je však vhodné dětem masírovat v místech budoucích zoubku už v době před prořezáním zubů (pomocí kousátek nebo prstového kartáčku – prsťáčku). Prořezání je pak snazší a rychlejší.

 

Čím dětské zuby čistit?

To záleží na věku dítěte. U těch nejmenších prsťáčkem, což je takový gumový návlek na prst s gumovými štětinkami, který si nasadí rodič na prst a drobnými kroužky může čistit zoubky a masírovat dásně v místě právě se prořezávajících zubů. Do věku dvou let nedoporučuji používat zubní pasty s fluorem a buď čistit zuby bez pasty nebo pastou bez fluoru (lze koupit v lékárně, v některých drogeriích, případně v naší ordinaci).

Další pomůckou jsou dětské kartáčky. Ty začneme používat, když je v ústech dítěte víc zoubků. Vybíráme zásadně kartáčky s měkkými štětinkami, protože nepoškozují zuby, nedráždí dásně a je prokázáno, že lépe čistí. Od dvou let můžeme dítěti na kartáček dát malé množství dětské zubní pasty určené pro tento věk – má omezené množství fluoru.

V době, kdy jsou v dětských ústech první stálé zuby, můžeme dát dítěti první kartáček pro dospělé. Ale zásadně ten s nejměkčími štětinkami, s malou hlavičkou a s rovně zastřiženými vlákny /takže žádné kartáčky ve tvaru kosmických raket, žádná vlákna do X…prosím, nevěřte reklamám, nefunguje to!/ V této době je již možné začít používat pastu pro dospělé, ale stačí malé množství – velikosti hrášku i menší.

Mezizubní prostory je vhodné začít učit dítě čistit co nejdřív. Vhodný věk se odvíjí od zručnosti dítěte, většinou je to okolo dvanácti let, ale čím dřív, tím líp. Z počátku zubní nití, později mezizubním kartáčkem spolu s nití – stejně jako dospělí.

 

Kdy a jak zuby čistit?

Nejméně 2x denně ráno a večer. Zásadně po jídle a po pití. To znamená, že po vyčistění zubů již dítě nesmí nic jíst ani pít nic sladkého. Zuby mají po vyčistění zůstat co nejdéle čisté. K pití je nejlepší voda, jak z hlediska zubů, tak i z hlediska životosprávy dítěte. Pokud se týče techniky čistění, závisí na věku a zručnosti. Úplně malé děti povedeme k tomu, aby kartáček neokusovaly a techniku čistění doporučuji horizontální tzn. doprava-doleva, ale co nejmenší tahy kartáčku. Časem, až to zručnost dítěte dovolí, přejdeme z horizontální techniky na drobné asi milimetrové kroužky. Zuby čistíme zub po zubu každou plošku a na každé se asi pět vteřin zdržíme. Tato technika pak může zůstat i v dospěolsti. Rodiče musí zuby dočisťovat drobnými kroužky, dokud dítě nezvládne korektně správnou techniku samo.

 

A co strava? Má výživa nějaký vliv na kazivost?

Zubní kaz je nejčastější onemocnění vůbec. Je prokázáno, že zubní kaz způsobují bakterie, které mění cukry z potravy na kyseliny, které pak leptají zubní sklovinu, odstraňují z jejího povrchu vápník a umožňují bakteriím pronikat do hloubky zubu a pokračovat v kazivém procesu. Filozofie prevence spočívá v odstraňování bakterií (ty tvoří povlaky na površích zubů tzv. plak) a v omezení přísunu cukrů těmto bakteriím a v lokální fluoridaci pastami a fluoridovými gely. Z toho vyplývá, že zubům nejvíc škodí častý příjem cukrů.

Pití nápojů s ovocnými džusy v plastových lahvích, které mají děti stále při sobě vede k tomu, že děti každou chvíli pijí „jen na chuť“, a tím permanentně poškozují zuby. Nehledě k tomu, že děti cukr ve výživě vůbec nepotřebují a jeho nadměrný přísun vede k obezitě a k řadě dalších metabolických poruch. Pravidla racionální výživy je potřeba uplatňovat už v dětství a nečekat, až se objeví první zdravotní problémy související s vysokým tlakem, cholesterolem, cukrovkou...

Co se zubů týče, je potřeba omezit cukry, pití sladkých nápojů, vyhnout se popíjení po doušcích. Větší škodu zubům udělá, když sklenici sladkého nápoje popíjíme celé dopoledne po doušcích, než když se napijeme jednorázově většího množství a následuje delší pauza, při které sliny v ústech vyrovnají pH a tak zabrání odvápnění zubů a vzniku zubního kazu.

 

A co žvýkání žvýkaček?

Žvýkání žvýkaček podporuje tvorbu sliny, tím se urychlí odplavení cukrů ze zubů a rychleji vyrovná pH v ústech do bezpečných hodnot. Žvýkačka setře povlak ze zubů, ale bohužel jen z míst tzv. habituelně čistých, snadno přístupných čistění. Problémy však začínají v jamkách a rýhách zubů, v mezizubních prostorách a vstupech do nich a v oblasti krčků zubů, tam však nic nevyčistí ani ta nejsvěžejší orbitka. Nadměrným žvýkáním dochází k přetěžování čelistních kloubů, což vede ke ztuhnutí krční páteře a bolestem hlavy s původem od krční páteře. Dále se samozřejmě nadměrně obrušují zuby.

Z výše uvedeného vyplývá, že žvýkačka zubní kartáček nenahradí a ani z daleka se mu v čistění nepřiblíží a kdo žvýká jako kanadští hokejisté, zadělává si na problém. Dvacetiminutové žvýkání po obědě nikomu neblíží, ale víc bych to nepřeháněl. Jestli čtyři zubaři z pěti v reklamě doporučí žvýkačku na čistění zubů, já budu ten pátý a doporučím Vám kartáček.

 

 

U nás doma mají kazy všichni, je to dědičné!

Bohudík, není to dědičné. Čisté zuby se nekazí. To, co se dědí, jsou nesprávné návyky – zlozvyky a bakterie, které způsobují kazy a parodontitidu. Zubní kaz a parodontitida jsou totiž onemocnění infekční (způsobují je bakterie) a lze je na dítě přenést. Stejně jako nesprávné návyky, které děti okopírují od svých rodičů a prarodičů.

Nesprávné návyky spočívají v porušování pravidel ústní hygieny a životosprávy. Rodiče musí sami jít přikladem a pravidelně nejméně dvakrát denně si čistit zuby, zásadně po jídle a správnou technikou a totéž vyžadovat od dětí. Po vyčistění zubů již není možné jíst ani pít nic kromě čisté vody, jinak je potřeba zuby vyčistit znovu.

Pokud se týče přenosu bakterií, dochází k němu hlavně v prvních letech dítěte, často pro rodiče a prarodiče nečekaným způsobem. Olizováním lžičky při krmení dítěte kašičkami maminky zkoušejí teplotu a chuť a přenesou bakterie kazu a parodontitidy na své dítě a to již s nimi bude muset bojovat po celý život. Při tom stačí k ochutnání použít druhou čistou lžíci. Jiným velmi častým nešvarem je olizování dudlíku. Nejméně každá druhá maminka a babička přiznává, že dětský dudlík olízne, když vypadne dítěti z kočárku na zem a vzápětí ho dítěti vrátí do úst - plný bakterií. V domnění, že od nich dítě přece nic dostat nemůže - jsme přece jedna rodina, přenesou bakterie způsobující kazy a parodontitidu na dítě.

A tím jsme se dostali k dědičnosti kazů a parodontitidy. Ano, něco se zdědit může(stěsnání, hypoplazie skloviny...), ale většina se přenese (zlozvyky, bakterie). A čemu můžeme zabránit prevencí, tomu zabránit musíme! U dětí to platí dvojnásob.

 

Čisté zuby se nekazí!

Úvahy o prevenci byly hlavní motivací ke vzniku těchto stránek.